Sadba hlívy pro pěstování na dřevě - jak se vyrábí?

Většina lidí si představí houbaře ozbrojeného kudličkou, košíkem a holínkami. Já jsem také houbař (dokonce profesionální), ale mou výbavou je laboratorní kombinéza, skalpely, pinzety a spousta dalších titěrností. Chcete vědět jak pro vás vyrábím sadbu hlívy? Odpověď zní "horko těžko". Nevysmívám se, čtěte dál a pochopíte.

Nechám vás nahlédnout pod pokličku houbové laboratoře. Ukážu vám jak vyrábím svou vlajkovou loď, to nejlepší co umím, svůj majstrštyk - kolíčkovou sadbu hlívy balenou po 150 ks.

Základem je materiál - recyklovaná zavařovací sklenice o objemu 0,7 litru, bukové nábytkářské kolíčky rozměru 8x25mm, sádra, otruby, voda a mateřská kultura. Každý výrobce sadby si svou recepturu žárlivě střeží a má k tomu dobrý důvod. Vývoj mé vlastní receptury trval přes rok a stál mne mnoho úsilí, studia cizojazyčných pramenů, pokusů a omylů, zklamání i peněz. Snad mne pochopíte, když ani já neprozradím do detailu poměry surovin a další jemné finesy přípravy základního substrátu. Spokojme se s konstatováním, že provádím určité "čárymáry", jejichž výsledkem jsou očkovací kolíčky obohacené živinami tak, aby podhoubíčko mělo vše co potřebuje k rychlému a nezadržitelnému růstu.

Když připravím takových lahví jednu celou várku, přikročím k dalšímu kroku - sterilaci. Co to je? To se dočtete podrobně zde. Potřebuji zkrátka zbavit kolíčky zárodků plísní a kvasinek, pouze na naprosto sterilním substrátu lze totiž připravovat kvalitní a životaschopnou sadbu.  To dělám ve svém parním autoklávu. Je to v principu  90 litrový papiňák, ve kterém se však dosahuje mnohem vyššího přetlaku páry - až 2 atmosféry a teploty 120°C. Běžný kuchyňský papiňák dosahuje pouhých 1,05 až 1,1 atm. Takovou teplotu nepřežije žádná havěť.

 Špatná zpráva pro amatérské výrobce sadby je ta, že povaření v běžném hrnci na plotně za normálního atmosférického tlaku a teplotě 100°C je nedostatečná. Některé spóry plísní přežijí a sadbu obvykle znehodnotí.

Když je vysterilováno, oblékám bílý laboratorní oblek, roušku, gumové rukavice a začínám být opravdu pes na čistotu. Nejtěžší a nejrizikovější práce je přede mnou - očkování kolíčků podhoubím z mateřské kultury.

Úspěšně, trvale a ve větším měřítku to lze udělat jen za velice přísných hygienických opatření. K tomu mám laboratoř vybavenou germicidními lampami a laminárním boxem. To je srdce laboratoře, přístroj s extrémně výkonnou filtrací vzduchu. Žádná potvora se tak nedostane do lahví s kolíčky, jen chtěné podhoubí.

Pro udržení sterility v laboratoři svítí v noci UVC zářiče. Nechtějte je nikdy vidět z blízka zapnuté - vytvářejí velice silné ultrafialové záření, které hubí všechny mikroorganismy a pro člověka je rakovinotvorné. Prostředí v mé houbové laboratoři je srovnatelné s operačním sálem v nemocnici. Proč? Houbová kultura je velmi náchylná k napadení plísní (kontaminaci). Pokud se zárodky plísní dostanou do sklenic s kolíčky, moje snažení kompletně zničí.