Český specialista na sadbu hlívy ústřičné

AKTUÁLNĚ: Očkování dřeva hlívou na podzim a v zimě   

Nedá se nic dělat, léto je u konce. Ovšem hlívu ústřičnou lze začít pěstovat také na podzim a v zimě. Je to období příprav na následující jaro. Zbavte se předsudku, že houby se pěstují jen ve vegetační sezóně a já vám za to ušetřím trošku času. Jak tedy na to? V podstatě stejně jako na jaře a v létě - jen s několika málo zvláštnostmi, na které dále upozorním.

 

PĚSTOVÁNÍ NA DŘEVĚ

V období od začátku října do začátku dubna lze úspěšně hlívou naočkovat dřevo, které je možné na první zimu přemístit do vytápěných prostor. To znamená špalky, polena. Nelze očkovat pařezy s kořeny, které pochopitelně zůstanou přes zimu venku. Ty budete očkovat podle počasí opět až na jaře - zhruba od dubna.

Naočkujte dřevo buď "metodou tří kroků" pomocí kolíčkové sadby a nebo "pod pokličku" pomocí sadby zrnité. Kompletní návod naleznete níže na této stránce.

Podle návodu naočkované dřevo vložte do plastového pytle na cihlu a přilijte vodu. Neseženete-li cihlu, zas tak moc to nevadí. Pytel zavažte a uložte do prostor, kde bude teplota minimálně 10°C. Teplota mezi 15°C a 20°C by byla optimální. K tomuto účelu se hodí např. kotelna nebo jiné temperované technické prostory. Světlo může a nemusí být. Pro růst podhoubí to nemá žádný význam. Přibližně jednou za dva týdny až měsíc hlívový špalek zajděte zkontrolovat - rozvažte na hodinu pytel, nechte vyměnit vzduch, případně dolijte vodu. Měli byste pozorovat růst podhoubí. Na jaře špalek z pytle vyjměte a zakopejte na stinné a vlhké místo ve své zahradě. Následující zimu váš hlívový špalek už bez problémů přezimuje venku.
 

 

Pro zobrazení v plné velikosti klikněte na obrázek

A zde vidíte totéž v realitě (foto p. Gazdík)

 

Co je na očkování dřeva hlívou na podzim a v zimě dobré? V první řadě šetříte čas. Podhoubí může přes zimu hezky v klidu a teple růst. Získáte tak půl roku náskok před těmi, kteří budou očkovat teprve na jaře. Na měkčích dřevech (bříza, topol, osika, jeřabina, olše...) se tak můžete dočkat první úrody už v témže roce, kdy jste špalek umístili ven.

Správně provedené očkování a růst podhoubí vypadá jako na tomto snímku (foto p. Gazdík)

Klikněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti

 

PĚSTOVÁNÍ NA SLÁMĚ A ŠTĚPKÁCH

Touto metodou lze hlívu ústřičnou pěstovat v podstatě v kteroukoli roční dobu. Použijte klasickou zrnitou sadbu a postupujte podle návodu uvedeného níže na této stránce.

Dodržte střídání teplot podle růstové fáze podhoubí - teplá fáze po naočkování (alespoň 15-20°C ve vytápěných technických prostorách) a studená fáze pro tvorbu plodnic (tj. 10-15°C v chladnějších prostorách). Dodržíte-li střídání teplot, za zimu můžete mít na slámě až tři sklizně vlastní čerstvé hlívy ústřičné.

Návod na pěstování hlívy na dřevě   

Obstarejte si listnatý špalek o průměru alespoň 20 cm. Délka není vlastně důležitá, ale většinou se dřevo krátí na 50 cm (to abyste mohli se špalkem dobře manipulovat a moc se nedřeli). Dobře se také hodí pařez. Zvolte dřevo spíše čerstvější, čímž myslím nanejvýš jeden rok staré. Nepoužívejte dřevo staré, suché, nahnilé nebo bez kůry. Špalek namočte na dva dny do vody ať se pořádně nasaje. Podhoubí to ocení - nemusí se trápit v suchém dřevě a rychleji a lépe se rozrůstá. Pařezy se máčet nemusí, většinou jsou od zeminy vlhké dost. V některých návodech se píše o nutnosti ponechat dřevo 3 měsíce odležet. Já tomu nepřikládám velký význam. Mé zkušenosti potvrzují, že hlíva roste bez problémů i na dřevě čerstvě pokáceném. Některé houby jsou vybíravé ohledně druhu dřeva, hlíva ústřičná a většina ostatních však ne. Vhodné a nevhodné dřeviny jsou doporučeny přímo v samostatném článku.

 

Pro zobrazení v plné velikosti klikněte na obrázek. 

 
 

Zde vidíte bukový špalek vzorně naočkovaný pomocí očkovacích kolíčků. Všimněte si, že kolíky jsou ve dřevě pravidelně a nahusto. Dále si povšimněte, že plodnice obvykle nevyrůstají přímo z očkovacích kolíčků (za fotografii děkuji Tomáši Bohočíkovi).

Pro zobrazení v plné velikosti klikněte na obrázek.

• METODA "POD POKLIČKU" - klasické očkování dřeva pomocí zrnité sadby hlívy 

Použijete klasickou zrnitou sadbu. Připravte si motorovou pilu, kladivo, hřebík, nějakou fólii nebo lepící pásku (izolepu). Odřízněte z kraje špalku asi 5 cm tlustou pokličku. Sadbu rozmělněte na menší hrudky a rozprostřete na řeznou plochu. Nesnažte se rozmělnit sadbu "do mrtě", na jednotlivá zrnka. Hrudky jsou mnohem lepší, podhoubí lépe regeneruje a obráží (v jednotě je síla - to věděl už kníže Svatopluk). Pokud jste po odřezání pokličky ještě špalek křížemkrážem "poškrábali" motorovou pilou, sadba těsněji přilne k povrchu dřeva a to je jen dobře. Přiklopte zpátky pokličku a přitlučte ji hřebíkem. Řeznou spáru obalte fólií nebo lepící páskou, zabráníte tak vysychání sadby. Špalek touto metodou můžete očkovat z jedné nebo z obou stran.

 

Pro zobrazení ve větší velikosti klikněte na obrázek

• METODA "SEKYRKOVÁ" - nouzová metoda očkovaní dřeva sadbou hlívy 

​Nemáte ani vrtačku ani motorovou pilu? Tak si připravte sekyru, drát či provaz a fólii. Rozštípněte špalek na dvě poloviny, mezi ně nasypte klasickou zrnitou sadbu sadbu, zase je k sobě připevněte drátem a spáru obalte fólií nebo páskou.

Všechny další důležité informace o pěstování hlívy a dalších hub (kdy očkovat, jaké použít dřevo, jakou a kolik sadby vybrat, kterých největších konin se vyvarovat...) najdete v přímo v popisu zboží. 

 

Návod na pěstování hlívy na slámě   

 

• Obstarejte si libovolnou slámu (někdy se dělá s druhem slámy příliš velká věda, ale nevěnujte tomu moc pozornosti) a velký silný průhledný igelitový pytel. Sláma nesmí být plesnivá nebo shnilá. To je naopak hodně důležité. Dejte si vařit vodu. Hodně vody! Nejlépe zavařovací 30 litrový hrnec. Napěchujte slámu do pytle a zalijte vařící vodou. Pytel zavažte a nechte slámu pařit. Až vystydne (obvykle druhý den), odstřihněte spodní rohy a nechte přebytečnou vodu vytéct. Nijak pytel nemačkejte, nesnažte se slámu ždímat. Kolik vody si sláma sama podrží, tolik bude stačit houbě na celý život. Rohy nechte otevřené. V průběhu růstu podhoubí bude těmito otvory "odtékat" oxid uhličitý, který podhoubí vydechuje. Příliš vysoká hladina oxidu uhličitého totiž brzdí růst podhoubí.

 

• Slámu naočkujte klasickou zrnitou sadbou. Sadbu rozdrobte na hrudky velikosti nehtu a promíchejte přímo v pytli se slámou. Balení 0,7 litru vystačí zhruba na 10-12 kg mokré slámy, tj. jeden velký pytel. 

 

• Pytel znovu zavažte, ale provázek docela neutahujte. Ponechte otvor o průměru 5-8 cm a do něj vložte pořádný žvanec vaty (asi čtvrt balíčku obyčejné skládané vaty). Vznikne tím zátka, přes kterou může k podhoubí kyslík, ale nikoli spóry plísní. Vznikne správný koloběh plynů a podhoubí se vám nebude dusit. Horem přes vatový filtr kyslík dovnitř, spodními otvory oxid uhličitý ven.

 

• Naočkovaný pytel uložte na teplejší místo (kolem 20°C až 25°C) kde může být světlo nebo tma, je to lhostejné. Na jeden až dva měsíce na něj zapomeňte. Až si na svůj hlívový substrát po této době vzpomenete, vzpoměňte si také na mé oblíbené heslo: ZBĚLÁNÍ ZNAMENÁ ZDAR, ZELENÁ ZKÁZU A ZMAR! 

​ 

Tak vypadá naočkovaný pytel po pěti dnech - zdravé podhoubí se musí rozrůstat velmi rychle a agresivně. Běžný přírůstek je 3-5 mm denně. 
 

 

 

 

• Zcela prorostlý a bílý pytel přemístěte na chladnější místo s teplotou kolem 10°C. Zde už ovšem musí být světlo, ale nikoli přímé slunce. Udělejte do pytle rovnoměrně cca 6-8 otvorů. Zhruba za dva týdny byste se měli dočkat svých hub, které porostou dírami ven. 

 

 

• Vlhkost pro rostoucí plodnice zajišťujte pravidelným rosením. Po sklizni přeneste substrát asi na dva týdny na původní teplejší místo. Tam bude podhoubí odpočívat a sbírat síly k nové tvorbě plodnic. Pak opět do chladu a celé by se to mělo opakovat. Obvykle se dosahuje dvou až tří sklizní s odstupem několika týdnů. Jakmile se obsah pytle nápadně zmenší a změkne, zežloutne, zčerná nebo se hemží muškami -  sláma je vyplozená a lze ji zkompostovat.

 

 

• Sklizňovou zralost poznáte podle tenké hnědé linky na okraji klobouků (tam, kde se spojuje vrchní pokožka a lupeny). Jakmile se tato linka objeví, sklízejte. Hlíva dosáhla maxima a o mnoho víc už nevyroste. 

Výhodou této metody je, že se brzy dočkáte svých hub. Naočkovaný pytel však plodí jen v průběhu jedné sezóny.  


 

Několik postřehů a dobrých rad ze skutečného pěstování hlívy  
 

1. Dejte si záležet na tom, aby sláma byla opravdu čerstvá, na druh se vyprdněte.
2. Nešetřete na horké vodě. Nedokonale spařená sláma obvykle zplesniví a máte po práci, sadbě i úrodě.
3. Schnou a hnědnou rostoucí hlívy? Málo rosíte.
4. Rostou hlívy bledé, keříčkovitě korálovité nebo divně protáhlé? Trápíte je tmou a zřejmě i málo větráte.

 

 

Návod na pěstování hlívy na dřevních štěpkách 

Jedná se vlastně o variaci pěstování na slámě. Listnaté štěpky (to je zásadní; jak naštěpkujete smrk, je po všem už v samém začátku!) propařte, naočkujte a uložte k prorůstání stejně jako slámu. I když rozkouskované, štěpka je stále dřevo a proto dokáže poskytovat výživu pro podhoubí mnohem delší dobu než sláma. Štěpka má prostě víc živin než sláma a pomaleji se rozkládá. Štěpkové pytle bývají i dvouleté.

 

Výhodou této metody je skutečnost, že dřevo má mnohem více živin než sláma a proto plodí delší dobu. Zároveň však mycelium prorůstá štěpkou mnohem rychleji než rostlým, masivním dřevem. Úroda bývá už za dva měsíce.




P.S.: Toto je malá zkouška jestli čtete návody pozorně a až do konce. Kdo si všimnul, že fotky zobrazují pytle se štěpkou a nikoli se slámou (ovšem na návodu to zhola nic nemění), ten je dost vyškolen a může začít s pěstováním. 

Všechny další důležité informace o pěstování hlívy a dalších hub (kdy očkovat, jaké použít dřevo, jakou a kolik sadby vybrat, kterých největších konin se vyvarovat...) najdete v přímo v popisu zboží.